Aktuality

Plán na obhajobu loňské bedny (nebo-li prvního a posledního místa) byl jasný, v jednu se sjet a vyrazit. Protože nebylo kam spěchat o půl třetí se nám to skutečně podařilo, zajeli jsme na klub vzít ohlé trubky, na rozdíl od minula jsme již nezapomněli patku, lana, po chvíli hledání i rádio (které na konec bylo zbytečné, nebyl na pokusy ani čas) koax a jeli směr Třebíč. Cesta do Mordoru byla velmi neobvykle tímto směrem bez problémů až jsem se divil, dokonce netypicky i bez bloudění a objížděk na které vždy narazím, když jedu závadový kraj sám. O půl páté jsme tedy dorazili do dle mapy zcela hustého a neprostupného lesa za Štěměchy, ve kterém upekla ježibaba Jeníčka s Mařenkou. V reálu tam ovšem zatím nerušeně a pilně ouřadoval věrný spojenec kůrovec, povzbuzován Lesy ČR, které s nim zdá se bojují pouze v mediích a prezentacích na papíře. Měsíční krajina na vrchol je tak sjízdná jakoukoliv služební fabií nebo jiným terénním vozítkem. Pro případný provoz krativln jsou na objektu instalovány vysoké osamocené kmeny, mezi které by šel natáhnout dipol libovolné délky. Bonusem pro letní akce jsou všudypřítomné maliny, které jsou i spásatelné. V případě, že by nešel nastartovat gril, cékvící osádka tak neumře hlady. Jirka jel naštěstí vybaven srpem, úprava vysílacího stanoviště tak byla možná. V létě by to ale pro jistotu chtělo vyžínačku. Oproti Větrníku minule, který se nás pokoušel zabít, jsem naštěstí nepozoroval větší míru toho všebarevného svinstva co člověk neumí pojmenovat - závod jsme tak odjeli i bez kýchání.

Z ohlých trubek se povedlo vyrobit stožár na pár pokusů, protože jsem jak známo alternativně šikovný tak kompletace stála jeden sedřený palec při dotahování klíčem, kdybychom tam měli křídlatky tak se to nestane. A kdyby byly stožáry v eloxu tak si ani neoprasíme ruce :) Vrchní trubce se ale do předchozího elementu nechce vůbec, zarvat jde jen dvouchlapovou silou. Pokud bysme chtěli stavět dvojče tohle chce ještě také vyřešit. Když už měl Jirka k poskytování první pomoci (poslední již nešla, všechny trubky byly v sobě) v ruce izolačky (konečně tedy vím k čemu jsou v setu ty žluté) olepil s nimi stožár, jak patří do sebe konce je tak nyní barevně označeno. Příští stavění tak může probíhat rychleji a radostněji. Chvilku jsme hledali všude možně klemu na uchycení antény, ktera nikde nebyla. Když už jsme vymýšleli jak ty hrábě přivázat lanama a stahovacíma páskama tak jsme ji našli tam kde měla být, v pytlíku od elementů. Není tedy divu, že jsme ji nemohli nikde jinde najít... Stavění ve dvou jsme provedli z osvědčené kozy, Jirka nabouchal do země kolíky, které jsem pak metodou robot Karel hledal. Prakticky jsem tak ověřil, že ty malé zelené kolíky jsou sice dobře skladné v autě, ale fakt blbě se v terénu hledají, ty křiklavé žluté jde s pár dioptriema najít lépe. Příště musí stavět někdo bystrozraký. Protože jsem ta OK4 tak jsem lana chytl jednoduchým lodním uzlem, protože je skutečně ověřeno, že to udrží. 991 jsme připojili na LiFePo a v šest jsme tak mohli začít. Baterka by dala bez problémů celý závod, čistě formálně aby se moc nevyjížděla jsme ji asi 2h před koncem vyměnili za druhou, dle napětí by nebylo nejspíše třeba.

Jirka měl přišel s dokonalým plánem závodění, že mám najít itala na pásmu a můžu tak začít závod. Bohužel na spektráku to byla jedna pyramida vedle druhé, to jsem ještě neviděl a přes guny nebylo slyšet nic kloudného. Pověstný radiový klid tak nejspíše vzal za své, kdybychom ale byli na Zelenkáču nebo Krajinu či tyhle okolí tak přes whole-band provozy bysme neslyšeli tutově nic. Místo dokonalého plánu jsem tak jako náhradu našel alespoň Slovince a 17.59 lokálního času startoval. Výzvy nebylo kde dávat, projížděl jsem tam a zpět koho chytnu a spojení přibývalo jen velmi pomalu. Naštěstí se na to Jirka nemohl moc dlouho dívat tak jsem byl po hodině propuštěn zrobit k narozeninovému minidortu kafe a deník se tak již doopravdy začal plnit. Přání udělat si tak alespoň 100 QSO se tedy více blížilo skutečnosti. Psali jsme na Jirkově ntb který lze napájet z powerbanky, tohle bylo OK. V deníku by bylo třeba nějak vymyslet, aby příležitostné značky tvrdošíjně necpal na místo lokátora. Druhé notebooky byly horší, já mám svůj atom z moon contestu umytý deštěm stále v servise, Lejnova mi žerou více jak Halina Pawlovská a jsou po hodině tuhé, Jirka tak měl nachystánu nějakou náhradu a já nabitý mobil. Protože jsme se v tandemu točili u rádia nebo pozemní podpora, pustil jsem na mobilu dx cluster a hledal nějaké zajímavé stanice, které bysme mohli vymodlit. Některé němce se takto docela dařilo, občas jsme při chytání někoho chytli jinou, ale také vhodnou alternativu. Z jihu se povedly taliáni, Bosna, západ Němce i Dánsko, dokonce tam chytil Jirka i nějakého švéda, myslím ODX večera. SKED s bulharem nějak nešel. K palubní výbavě kromě plynového vařiče jsem přibral ještě čelovku, Jirka poté nainstaloval LED velkoplošné umělé slunce aby bylo vidět na klávesnici pro zápis jedním prstem klasickou metodou krouží orel nad Tatrama, chvíli hledá a pak najde střemhlav. Tohle světlo zdá se ale lákalo havěť z okolí. Mimo nějaké běžkyně se psem se tam slétla asi tuna komáru a všemožných mušek.

Lovení posledního Itala byl ovšem litý boj na život a na smrt, těch pár set kilometrů v deníku má tak cenu mnohem větší. Vysílací stanoviště si totiž vyhlídnul jakýsi hyperaktivní a nesmrtelný sršáň na koksu, furt někde bzučel a nikam si nechtěl na chvilku sednout, obouchané bylo vše kolem, většina zásahů šla sice mimo, ale i prokazatelné headshoty ho z míry nevyvedly a z hamshacku nevyhnaly. Naštěstí pro klub jsme tento souboj ustáli bez zásahu na vlastní straně. Kácení o půlnoci šlo zhruba stejně rychle jako stavění, odjezd ze stanoviště kolem jedné, návrat o půl třetí. Kompletní závod na 6h tak stojí 12h času.

Co se dá odtušit z toho, co bylo na pásmu? Pravděpodobně za pár let už žádné LP/QRP stanice z OK ve 2m závodech nebudou. Zbude tam jen těch 50 QRO s x kW, které budou CQit v 5 kHz rastru ve 250 kHz SSB segmentu. Tento závod ukázal, že jsme této době velmi blízko. Prakticky nemá smysl hledat, kdo všechno prasil v šířkách pásma pro wideband komunikace. Byly i případy, kteréžto generovaly spektrální hnůj třeba i na 144,500 MHz a více.

David OK4DJ a Jirka OK5SE