Řízení laboratorního zdroje
Bc. Petr Hauer, UREL, FEEC, VUT Brno xhauer00@stud.feec.vutbr.cz
Bc. František Buriánek, UREL, FEEC, VUT Brno xburia14@stud.feec.vutbr.cz
1. Úvod
Cílem projektu je seznámit se s ovládáním zdrojů pomocí mikroprocesoru. Následně vybrat vhodnou metodu a navrhnout zdroj, který bude mít dvě výstupní větve. Každá větev bude poskytovat maximální výstupní napětí 30 V a maximální výstupní proud 3 A. Zdroj bude možné ovládat pomocí USB rozhraní. V případě odpojení od počítače bude zdroj ovládán pomocí standardních ovládacích prvků. Měřené a nastavené hodnoty se budou zobrazovat na LCD displej.
2. Realizace
2.1 Volba procesoru
Pro regulaci výstupních veličin byla zvolena varianta s pulsně šířkovou modulací, která má výhodu hlavně v úspoře vývodů procesoru. V našem případě, kdy potřebujeme regulovat proud i napětí ve dvou větví zdroje, by bylo potřeba využít při 8 bitovém rozlišení 4 x 8 (32) výstupů pouze pro nastavení výstupních veličin. Oproti tomu u PWM jsou to pouze 4 výstupy.
Další důležitou volbou byl výběr rozhraní USB. Velmi pěkně vypadá možnost implementovat USB rozhraní do mikroprocesoru softwarově pomocí V-USB. Pro tuto variantu hovoří zejména nízká cena a poměrně snadné zprovoznění. Nakonec byl ale zvolen externí řadič USB FT232, který se zdá z pohledu návrhu softwaru nejjednodušší volbou, avšak za vyšší cenu a nepatrně složitějšího návrhu desky plošných spojů. Dalším parametrem hovořícím pro tuto variantu je vysoká spolehlivost a ověřená funkčnost tohoto obvodu. Díky tomuto převodníku by se mělo předejít možným komplikacím při implementování softwarového řešení USB.
Po zhodnocení všech těchto požadavků se došlo k závěru, že ideální bude mikroprocesor AVR ATmega16. Tento procesor obsahuje všechno potřebné pro tuto práci. Například 8-mi kanálový A/D převodník, 4 kanály PWM, jednotku USART (UART) a mnoho dalších funkcí. Pro snadnější pájení je zvolen procesor v pouzdře PDIP40.
2.2 Blokové schéma zdroje
Celá konstrukce zdroje je rozdělena na dvě základní části. První tvoří řídící část s mikroprocesorem, komunikací pomocí USB s počítačem, LCD a ovládacími prvky. Druhou pak tvoří „silová část zdroje“ s výkonovými tranzistory, snímacími rezistory, proudovou pojistkou...
Obr. 1: Blokové schéma zdroje.
2.3 Nastavení výstupních veličin
K nastavení výstupních veličin (napětí a proudu) je použit rotační enkodér. Rotační enkodér je elektromechanický převodník, který převádí rotační pohyb na sekvence elektrických digitálních impulzů. Enkodér je schopen nahradit dvě tlačítka, v našem případě zvyšování či snižování napětí nebo proudu. V případě použití enkodéru s axiálním spínačem nahradí dokonce tři tlačítka. Důležitým parametrem je počet kroků na jednu otáčku čidla. Na obr. 2 je znázorněno typické zapojení vývodů rotačního enkodéru. Hodnoty odporů R1 a R2 je nutno volit s ohledem na maximální přípustný proud kontaktů enkodéru.
Obr. 2: Typické zapojení rotačního enkodéru [8].
2.4 Řídící část
Řídící část zdroje bude obsahovat mikroprocesor a všechny ovládací a zobrazovací prvky přístroje. Schéma této části nakreslené v programu Eagle 5.7.0 naleznete zde.
Komunikace zdroje s počítačem bude probíhat pomocí USB za použití převodníku FT232RL. Použitý konektor je typu USB mini-B. Z něj jsou vyvedeny datové vodiče D+ (data plus) a D- (data mínus), které jsou dále připojené na vstupy FT232RL se stejným označením jako mají datové vodiče. Přenos dále pokračuje do procesoru ATmega16 za pomoci rozhraní UART. Při tomto přenosu využíváme opět dva vodiče, tentokrát s označením RXD a TXD připojené na piny PD0 a PD1 mikroprocesoru.
Další důležitou částí je ovládání zdroje. K nastavení výstupních veličin bude sloužit rotační enkodér s axiálním spínačem připojený na konektory JP5 (piny PD2, PC3 a PC4). Volba mezi změnou napětí a proudu se bude provádět právě pomocí axiálního spínače. Dále zdroj disponuje tlačítky pro připojení/odpojení výstupu vyvedené přes konektor JP6 (piny PC0 PC2). Na tomto konetoru bude ještě připojeno tlačítko na volbu zdroje, který chceme ovládat. Poslední dvojici tlačítek tvoří tlačítka k posuvu kurzoru. Ty jsou připojena na konektor JP7 (piny PB1 a PB0). Těmito tlačítky se volí řád nastavované veličiny.
O zobrazování nastavených a měřených veličin se bude starat dvouřádkový LCD displej s řadičem HD44870. Pro komunikaci LCD s mikroprocesorem bude použita 4-bitová komunikace, která dohromady využívá 7 vodičů. K propojení LCD a mikroprocesoru jsou použity tři konektory. Napájecí JP16, řídící JP13 a datový JP12. Datové vodiče jsou připojeny na piny PA4 PA7 portu A. Řídící vodiče jsou zapojeny následovně: Enable na PB0, Read/Write na PC7 a RS na PC6. V zapojení displeje se nalézá ještě trimr R3, který slouží ke změně kontrastu.
K měření výstupních veličin poslouží 4 A/D převodníky na vstupech PA0 až PA3. Odporové děliče a snímací rezistory se budou nalézat na silové části zdroje. Napájení A/D převodníku je zapojené přes indukčnost, která pomáhá k odstranění šumu. Aby bylo možné programovat mikroprocesor přímo na řídící desce je na vývody MISO, MOSI, SCK, RESET, GND a Vcc připojen konektor J1 sloužící k sériovému programování. Piny PD3, PD6, PB2 a PB4 jsou nevyužity a zůstávají jako rezervní. Jsou vyvedené na konektory pro snadnější použití v případě nutnosti.
Poslední částí na této desce je část starající se o napájení procesoru. Tato část obsahuje diodový usměrňovací můstek B1, stabilizátor 7805 IC3 a filtrační kondenzátory C6, C7 a C8. Napětím ze stabilizátoru je napájen nejen procesor a převodník, ale i A/D převodník procesoru. U toho je použité katalogové zapojení k potlačení šumu obsahující cívku L1 10 uH a keramický kondenzátor C5 100 nF.
2.5 Silová část
V silové části zdroje se budou nalézat prvky potřebné pro měření výstupních napětí a proudů a výkonový člen. Schéma a DPS silové části zdroje naleznete zde. Je zde použita analogová regulace, která neustále srovnává měřené veličiny s požadovanými. V zapojení jsou tři Darlingtonovy tranzistory jako sériový regulátor s elektronickou proudovou pojistkou, která využívá pomocné tranzistory.
2.5.1 Vstupní část
Silová část zdroje začíná u přístrojové zásuvky na 230 V, od ní jsou vedeny kabely k síťovému spínači a pojistce až na primární vinutí toroidního transformátoru [16] s výkonem 200 VA. Ten má kromě primárního vinutí ještě tři sekundární. Dvě jsou pro napájení jednotlivých větví zdroje a poskytují 24 V 4,16 A. Třetí, pro napájení řídící části poskytuje 14 V. Sekundární vinutí jsou zapojena na svorkovnice na deskách plošných spojů, které se starají o regulaci a měření výstupních veličin.
Střídavé napětí 24 V je přivedeno na svorkovnici K1 a přes pojistku pokračuje na usměrňovací diodový můstek B1. Po usměrnění i díky filtračním kondenzátorům získáme napětí 1,414 x 24 V (odmocnina ze 2 x 24 V), což je přibližně 34 V stejnosměrného napětí. Toto napětí je použito k napájení operačního zesilovače LM324 s pomocí diody D1, díky které dostaneme nesymetrické napětí potřebné pro další operace.
Obvod LM324 obsahuje celkem 4 operační zesilovače použité k měření a nastavení výstupního napětí a proudu.
2.5.2 Měření proudu
Na obr. 3 je zapojení pro měření a porovnávání hodnoty proudu s nastavenou na výstupu procesoru. Maximální hodnota proudu zdroje je 2,5 A, proto je použito 10 paralelně zapojených rezistorů s hodnotou 1R. Paralelní zapojení rezistorů je výhodné i z hlediska výkonu, který musí „spálit“ (v případě použití jednoho rezistoru s odporem 0,1R bychom museli použít rezistor na minimálně 0,625 W, v našem případě je proud jedním rezistorem 2,5/10=0,25 A a díky tomu výkon jen 0,0625 W). Toto zapojení má celkový odpor 1/10R a vytvoří se na něm maximální úbytek napětí 2,5 [A] x 1/10 [Omega] = 0,25 V. Abychom využili celý rozsah A/D převodníku mikroprocesoru je potřeba toto napětí zvýšit 20x na maximální vstupní napětí A/D převodníku napětí 5 V. To nám zajistí neinvertující zesilovač IC1C, jehož přenos je 1+(R2/R1). Zesílené napětí je přivedeno na rozdílový zesilovač IC1A popsaný v úvodu a zároveň použito pro měření proudu.
Obr. 3: Zapojení pro měření proudu a porovnávání jeho hodnoty s nastavenou.
2.5.3 Měření napětí
Konkrétní zapojení pro měření a nastavení výstupního napětí je na obr. 4. Výstupní napětí, zmenšené na odporovém děliči na maximálně 5 V, při výstupním napětí 25 V je přivedeno na rozdílový zesilovač jako v předchozím případě. Odporový dělič se skládá z rezistorů R7 39k, R8 1k a R14 10k. První dva rezistory dávají při sériovém zapojení odpor 40k a výsledný dělící poměr je 10/(40+10)=0,2. Tudíž při 25 V na výstupu zdroje bychom měli dostat výstupní napětí na děliči 5 V. Bohužel tomu tak není, protože tímto způsobem měříme součet napětí na zátěži i na rezistorech pro měření proudu. Proto je zde použita kompenzace pomocí zapojení s operačním zesilovačem IC1B. Ten je v invertujícím zapojení a má zesílení -0,25. Tím je na jeho výstupu při maximálním proudu -0,0625 V. Při maximálním napětí bude na vstupu děliče (rezistory R7, R8 a R14) napětí 25,25 V (vůči zemi) + 0,0625 = 25,3125 V. S dělícím poměrem 0,2 bude na rezistorech R7 a R8 úbytek napětí 25,3125 x 0,8 = 20,25 V a na rezistoru R14 bude úbytek 25,3125 x 0,2 = 5,0625 V. Na výstupu děliče (mezi rezistory R8 a R14) pak získáme napětí přesně 5 V vůči zemi. Toto napětí je pak přivedeno na rozdílový zesilovač a zároveň použito pro měření napětí.
Obr. 4: Zapojení pro měření a nastavování napětí.
2.5.4 Nastavení výstupních veličin a proudová pojistka
Hodnota měřeného proudu a kompenzovaná hodnota napětí jsou přivedeny na invertující vstupy operačních zesilovačů IC1A a IC1D přes odpory R15 a R16. Operační zesilovače zde porovnávají tyto hodnoty s požadovanými. Požadované hodnoty jsou generovány pomocí pulsně šířkové modulace v mikroprocesoru a kombinace rezistorů a kondenzátorů R18, C9 a R20, C10. Tímto způsobem jsou vytvořeny 8-mi bitové D/A převodníky. Diody D4 a D5 jsou v zapojení „OR“. V případě, že je jedna veličina větší než požadovaná, je na bázi napětí blízké nule a tím vypnuty tranzistory. Pokud není dosaženo požadovaného napětí nebo proudu dodává zdroj konstantního proudu s tranzistorem T1 bázový proud 2 mA nezávisle na výstupním napětí. Tento zdroj konstantního proudu je potřebný pro zapojení s Darlingtonovými tranzistory, které jsou použity tři. Těmito tranzistory tečou stejné proudy přes emitorové odpory 0,51R. Pokud napětí na jednom z těchto rezistorů vzroste nad 0,65 V, zapne se jeden z tranzistorů T5, T6 nebo T7 a tím vypne Darlingtonovy tranzistory. Toto poskytuje účinnou ochranu proti proudovým špičkám. Ty mohou nastat v případě, že výstup je zkratovaný a mohli by poškodit výkonové tranzistory. K chlazení výkonových tranzistorů jsou použity hliníkové chladiče s ventilátory napájenými 12 V napětím. To je vyrobeno pomocí obvodu 7812 připojeného na konektor JP1, kde je napětí přibližně 34 V. Ventilátor je řízen pomocí obvodu hlídajícího teplotu chladiče a v případě zvýšení teploty se zvýší otáčky ventilátorů. Obvody pro hlídání teploty chladiče jsou ze starých počítačových zdrojů a fungují právě na 12 V.
2.6 Konstrukce
Schémata i desky plošných spojů jsou navržené v programu Eagle 5.7.0. Jak již bylo popsáno výše, zdroj má dvě větve a každá z nich se nachází na vlastní desce plošného spoje. To je zejména z důvodu praktičnosti, v případě poruchy lze používat alespoň jeden zdroj. DPS silové části má rozměry 75x90 mm. Osazená deska silové části i s chladičem, ventilátorem a řídícím obvodem je na obr. 5.
Obr. 5: Pohled na osazenou desku silové části s chladičem.
Deska plošných spojů řídící části má rozměry 70x50 mm. Osazená deska je na obr. 6.
Obr. 6: Pohled na osazenou desku řídící části.
Po vyrobení a oživení všech desek plošných spojů už zbývalo jen sehnat vhodnou přístrojovou krabici. Do té se museli vejít všechny desky plošných spojů s chladiči i celkem objemný toroidní transformátor. Nastalá situace byla vyřešena vyrobením vlastní krabice na míru. Její rozměry jsou 160 mm na šířku, 110 mm na výšku a 270 mm na délku. Je vyrobená z plechu tloušťky 1,5 mm. Vnitřní uspořádání je na následujícím obr. 7. V zadní části, kde jsou upevněny ventilátory, byly vyraženy průduchy. Stejně tak i ve víku krabice pro lepší odtok teplého vzduchu. V zadní části se pak nachází už jen pojistkový držák a zásuvka na 230 V. Daleko více součástek je na předním panelu, který obsahuje síťový vypínač, všechny ovládací prvky, LCD displej a svorky pro výstupní napětí obou větví zdroje. Na boku krabice se nachází pouze USB konektor.
Obr. 7: Vnitřní uspořádání.
Na následujících obrázcích (obr. 8, 9 a 10) jsou ukázány vnější pohledy na celý zdroj.
Obr. 8: Pohled na přední panel.
Obr. 9: Boční pohled na konektor pro připojení USB.
Obr. 10: Pohled na zadní panel s průduchy, pojistkou a zdířkou na 230 V.
2.7 Software
Tato práce se dělí na dvě softwarové části. První částí je program pro mikroprocesor AVR ATmega16. Druhou částí je ovládací programu pro počítač.
2.7.1 Program pro mikroprocesor ATmega16
Firmware procesoru je napsán v jazyce C, v programu AVR Studio 4. Bylo tak možno použít už vytvořené knihovny pro obsluhu LCD displeje, které zdarma poskytuje Peter Fleury na svých internetových stránkách [9]. Programování v tomto jazyce je celkově jednodušší a srozumitelnější než v assembleru. O kompilaci napsaného programu se postaral kompilátor AVR - GCC. Jako zdroj inspirace a dobrých rad posloužila kniha C pro mikrokontroléry [14]. Veškeré zdrojové kódy naleznete zde.
2.7.1.1 Popis programu
Hlavní smyčka programu je vykonávána nepřetržitě po celou dobu běhu programu. Ihned po zapnutí přístroje se spustí program a dojde k inicializaci potřebných portů, LCD displeje, rozhraní UART pro komunikaci s PC, nastavení AD převodníku pro měření výstupních hodnot, externího přerušení pro obsluhu rotačního enkodéru a časovačů potřebných pro generování PWM signálu. Následně se začínají testovat jednotlivá tlačítka. Jestli bylo některé zmáčknuto, vykoná se podle toho příslušná obsluha. Tlačítek je použito celkem 6. Dvě jsou pro posuv kursoru, dvě pro vypínání a zapínání výstupu, další slouží k přepínání kursoru mezi zdroji 1 a 2 a poslední slouží k výběru nastavované veličiny, tedy proudu nebo napětí. Po obsloužení tlačítek se zjišťuje, jestli je zapnuto měření výstupních hodnot. Pokud ne, vrací se program na začátek nekonečné smyčky. Pokud je měření zapnuto, spustí se AD převod, po jehož dokončení je generováno přerušení.
V obsluze přerušení od AD převodníku je nejprve zjištěno, jaký je nastaven kanál AD převodníku. Poté se hodnota načte a převede z 10 bitů na 8. Následně je takto upravená hodnota odeslána přes USB do počítače, kde je zobrazena v okně programu. Pak se nastaví kanál pro příští měření a přerušení se ukončí.
Pro změnu výstupních napětí nebo proudů je použit rotační enkodér obsluhován pomocí externího přerušení. Jako první se musí zjistit, jakým směrem se enkodér otočil, aby se dalo určit, zda budeme zvyšovat nebo snižovat výstupní hodnotu. Poté se podle polohy kursoru vybere příslušná veličina a její hodnota se uloží dočasně do proměnné temp. Proměnná temp se zmenší nebo zvětší podle polohy kursoru a směru otočení. Potom se temp nahraje zpět do původní proměnné a změní výstup zdroje. Na konci přerušení se vynuluje maskovací bit přerušení a pak se ukončí.
Nastavení výstupních hodnot je možno provést i z počítače pomocí programu. Z počítače jsou pak posílány hodnoty, které má zdroj nastavit. V mikroprocesoru jsou zpracovány po bytech pomocí přerušení dokončení příjmu UART. První přijmutý byte určí, která výstupní veličina se bude měnit. Další tři pak představují požadovanou výstupní hodnotu. Každý byte je vyjádřen v ASCII kódu a proto je nutno převést tři byty představující číslo do správného tvaru. Například pokud chceme nastavit výstupní napětí prvního zdroje na 25,0 V, program odešle čtyři byty ve tvaru „a250“(„a“ zde určuje, že se jedná o napětí na zdroji 1, číslo 250 pak požadované výstupní napětí i s desetinou částí).
Na následujících obrázcích (obr. 11 a 12) je ukázáno jakým způsobem se zobrazují hodnoty na LCD displej. Ten disponuje dvěma řádky a šestnácti znaky v každém řádku. Je proto téměř nemožné zobrazit najednou nastavené i měřené hodnoty, aby byl zachován určitý přehled. Proto se volilo, že na displeji budou zobrazeny pouze nastavené hodnoty a měřené budou posílány do PC.
Obr. 11: Displej zobrazující základní obrazovku s vypnutými výstupy.
Na displeji jsou zobrazovány v levé části hodnoty pro první zdroj. Napětí i proudová pojistka. V pravé části to samé pro druhý zdroj. Uprostřed je symbolicky zobrazen spínací kontakt pomocí třech znaků (o/o), který indikuje vypnutí nebo zapnutí výstupu konkrétního zdroje. Na obr. 11 jsou výstupy vypnuté, na následujícím obr. 12 jsou v zapnutém stavu.
Obr. 12: Displej zobrazující nastavené hodnoty se zapnutými výstupy.
Kursor, který je na obr. 12 pod číslicí 5 je možno přesouvat pomocí tlačítek pod kteroukoli jinou číslici a následně pomocí rotačního enkodéru měnit její hodnotu.
2.7.2 Program pro PC
Program pro ovládání zdroje pomocí počítače je napsán v programu Microsoft Visual Studio 2010. Jako užitečná pomoc při psaní programu se osvědčila online nápověda Microsoftu [12]. Tento obslužný program poskytuje funkce, jako má samotný zdroj. Nastavování napětí a proudů v obou větvích zdroje a zobrazování měřených napětí a proudů.
Obr. 13: Ukázka programu na obsluhu zdroje pomocí PC.
Program pro PC je dělen do tří panelů, které obsahují Nastavené veličiny, Měřené veličiny a Připojení.
V panelu pro nastavení veličin jsou 4 up/down čítače pro nastavení požadovaných hodnot napětí a proudů. Dále se zde nachází zaškrtávací políčka pro zapnutí a vypnutí jednotlivých větví zdroje. Při zaškrtnutém políčku Zapnuto je na výstupu zdroje požadované napětí. V případě nezaškrtnutého políčka je na výstupu nula. Při každé změně výstupních hodnot jsou tyto hodnot odeslány přes USB do zdroje.
Panel „Měřené veličiny“ zobrazuje hodnoty napětí a proudů na výstupu zdroje. V tomto panelu je součastně možné vypnout a zapnout měření výstupních hodnot zdroje pomocí zaškrtávacího políčka.
A nakonec panel „Připojení“ slouží k navázání komunikace mezi počítačem a zdrojem. Díky použití převodníku FT232RL se v počítači hlásí USB konektor jako sériový port a tím zjednodušuje program. Pro komunikaci zdroje s PC je použita komponenta sériového portu s parametry baud rate = 9600, data bity = 8, bez parity. Pro připojení je nejdříve nutno vybrat správný sériový port v seznamu a následně stisknout tlačítko Připojit. Po připojení zdroje se aktivují ovládací prvky. Veškeré zdrojové kódy se nacházejí zde.
3. Download
4. Závěr
Cílem práce bylo navrhnout, vyrobit a oživit laboratorní zdroj s výstupními parametry 2 x 25 V, 2 x 2,5 A řízený mikroprocesorem. Zdroj zobrazuje nastavené hodnoty na LCD displej a komunikuje s počítačem pomocí USB sběrnice. K řízení je použit mikroprocesor od firmy AVR a to ATmega16.
Dalším bodem zadání bylo vytvořit program pro obsluhu zdroje z počítače. Program byl vytvořen v jazyce C++ a ke komunikaci se zařízením byly použity standardní komponenty, které obsahuje programovací prostředí Microsoft Visual Studio 2010. Program byl vyzkoušen a funguje bez problému. Obsahuje stejné funkce jako má zdroj a navíc umožňuje měřit hodnoty napětí a proudů na výstupu zdroje. Tyto hodnoty se měly zobrazovat i na LCD displeji, avšak kvůli lepší přehlednosti jsou zobrazovány pouze v ovládacím programu na počítači.
Měřením byly ověřeny parametry navrženého zdroje. Maximální výstupní napětí zdroje je 25 V a maximální výstupní proud 2,5 A. Do zareagování proudové pojistky je výstupní napětí téměř konstantní. Důležitým parametrem zdroje je zvlnění výstupního napětí. Protože navržený zdroj je lineární, bylo očekáváno velmi malé zvlnění oproti například zdrojům spínané konstrukce. Tento předpoklad se potvrdil a výsledné zvlnění je v jednotkách mV. K výraznému nárůstu zvlnění výstupního napětí dochází při reagující proudové pojistce, kdy bylo zaznamenáno navýšení na stovky mV.
Z předchozích odstavců vyplývá, že zadání práce bylo splněno až na několik detailů.
5. Literatura
[1] KREJČIŘÍK, Alexandr. Napájecí zdroje I. 2. vydání. Praha: BEN, 1998. 351 s. ISBN 80-86056-02-3.
[2] Atmel Corporation [online]. c2010 [cit. 2011-01-01]. ATmega16. Dostupné z WWW: http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc2466.pdf.
[3] Universal Serial Bus. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Universal_Serial_Bus.
[4] USB.org - Documents [online]. c2010 [cit. 2011-01-01]. USB 2.0 Specification. Dostupné z WWW: http://www.usb.org/developers/docs/.
[5] Future Technology Devices International Limited Corporation [online]. c2010 [cit. 2011-01-01]. FTDI Products. Dostupné z WWW: http://www.ftdichip.com/FTProducts.htm.
[6] ČEŠKO, Igor. USB-RS232 converter http://www.cesko.host.sk/IgorPlugUSB_RS232/IgorPlug-USB%20(AVR)%20RS232.htm.
[7] V-USB - A Firmware-Only USB Driver for Atmel AVR Microcontrollers [online]. c2011 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: http://www.obdev.at/products/vusb/index.html.
[8] GM Electronic [online]. c2011 [cit. 2011-01-01]. P-RE20S. Dostupné z WWW: http://www.gme.cz/_dokumentace/dokumenty/532/532-086/dsh.532-086.1.pdf.
[9] Peter Fleury's Home Page [online]. c2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: http://www.jump.to/fleury.
[10] GM Electronic [online]. c2011 [cit. 2011-01-01]. DEM16217SYH. Dostupné z WWW: http://www.gme.cz/_dokumentace/dokumenty/513/513-113/dsh.513-113.1.pdf.
[11] Tomas Fryza - Homepage [online]. c2011 [cit. 2011-01-01]. Mikroprocesorová technika - počítačová cvičení. Dostupné z WWW: http://www.urel.feec.vutbr.cz/~fryza/downloads/mpt_pocitace.pdf.
[12] Knihovna MSDN [online]. 2011 [cit. 2011-05-24]. Dostupné z WWW: http://msdn.microsoft.com/cs-cz/library/ms123401.aspx.
[13] Digital Benchtop Power Supply. Elektor Electronics. 11/2001, no.11, s. 12-15.
[14] MANN, Burkhard. C pro mikrokontroléry: uC & praxe. 1. české vydání. Praha: BEN, 2003. 280 s. ISBN 3-7723-4154-3.
[15] HW.cz [online]. 2005-02-22 [cit. 2011-05-24]. USB 2.0 - díl 1. Dostupné z WWW: http://hw.cz/Rozhrani/ART1232-USB-2.0---dil-1.html.
[16] GES-ELECTRONICS [online]. 2011 [cit. 2011-05-24]. TST 200/224. Dostupné z WWW: http://www.ges.cz/cz/tst-200-224-GES07507229.html.
Optimalizováno pro Google Chrome 18.0.1025.168 a Mozilla Firefox 12.0!