4.5 Flíčková anténaProgram v MatlabuI. Analýza osamoceného zářiče metodou vedení
Na základě popisu, který je uveden ve vrstvě A, navrhneme mikropáskový anténní zářič,
který bude vykazovat rezonanci na kmitočtu f = 2.4 GHz. Anténa bude realizována na substrátu o tloušťce d
= 1.57mm a o relativní permitivitě εr = 2.33. Na rezonančním kmitočtu požadujeme
vstupní impedanci anténního prvku rovnu 120 Ω.
Samotný návrh sestává z následujících kroků:
- Výpočtem ze vztahu W = (120/Rrez)× (λ0/2) stanovíme šířku zářiče W = 62.5 mm.
- Abychom mohli určit rezonanční délku anténního prvku, musíme znát efektivní permitivitu. Tu vypočteme pomocí programu
Serenade 8.5SV; její hodnota je εeff = 2.26.
Na základě známé efektivní permitivity vypočteme rezonanční délku anténního prvku L = 0.48 λ0 ×
(εeff )-1/2 = 0.48 × 0.125 × (2.26)-1/2 = 40 mm.
- Kromě efektivní permitivity potřebujeme znát k výpočtu impedance i charakteristikou impedanci ZC
mikropáskového vedení o šířce W. Tu opět vypočteme pomocí programu Serenade 8.5SV;
její hodnota je ZC = 5.2 Ω
Pro velmi široká mikropásková vedení lze charakteristickou impedanci vypočíst přibližně také podle vztahu
|
.
|
( 4.5C.1 )
|
S využitím matlabovského programu (program nahrajeme kliknutím zde) pak dostáváme následující výsledky:
|
Obr. 4.5C.1 | Analýza flíčkové antény |
|
Jako reference je ve výše uvedeném obrázku červeně vynesena závislost vstupní impedance, vypočtená programem
Multistrip.
Skutečný rezonanční kmitočet je posunut oproti navrhovanému asi o 2% a hodnota rezonančního odporu je asi
o 25% menší než skutečná hodnota. Chování impedance pro vyšší kmitočty rovněž neodpovídá, neboť jednoduchý model přenosového
vedení je schopen modelovat pouze první základní rezonanci a její násobky. Ostatní rezonance, které mohou vzniknout,
nejsou postiženy.
Abychom dále demonstrovali chování zářiče, je v dalším obrázku vynesena impedance v širším pásmu kmitočtů. Je vidět,
že další paralelní rezonance nastává na kmitočtu 3.1 GHz. To je kmitočet, kdy je dvojnásobek délky anténního prvku 2W
právě roven vlnové délce v dielektriku, a na anténě se tedy budí vertikální proudový mód.
|
Obr. 4.5C.2 | Analýza flíčkové antény v širším rozsahu kmitočtů |
|
II. Analýza osamoceného zářiče metodou momentů
Cílem tohoto odstavce je porovnat výsledky metody momentů (při užití kolokační techniky) s správnými výsledky. Jako
reference opět slouží program Multistrip.
Testovacím příkladem je pravoúhlý zářič o rozměrech 1.5 × 1.5 mm. Síť nábojových buněk a srovnání
vypočteného koeficientu odrazu s11s hodnotou referenční je uveden na následujícím obrázku. Přesnost
rezonančního odporu je asi 25% díky použití přibližného modelu dielektrika a použití kolokační techniky.
Další zjemňování sítě už nepřináší zvětšení přesnosti.
|
Obr. 4.5C.3 | Síť nábojových buněk |
|
|
Obr. 4.5C.4 | Koeficient odrazu s11 v pásmu 6-7 GHz |
|
|