Slovník pojmů

Difrakce

Dopadá-li vlnění na těleso, které nemá zřetelně vyjádřenou rozlehlou, rovinnou a hladkou plochu, nedochází sice k odrazu, ale šíření vln je tělesem zřetelně ovlivněno. Příslušný elektromagnetický jev se nazývá difrakce. Český ekvivalent ohyb je sice méně obecný, ale většinou dostatečně výstižný. Hovoří se o ohybu vln za terénní překážku (tj. o difrakci na terénní překážce), o ohybu vln za budovu, na clonkách v optice (tj. o difrakci na těchto objektech) nebo na dešťové kapce (kdyby bylo těch kapek mnoho, bude se jednat o rozptyl). Většinou si totiž můžeme dobře představit, že dráhy (trajektorie) vln jsou v blízkosti těles zakřivené, takže vlnění se dostává i za těleso (i když samo elektromagnetické vlny vůbec nepropouští).

Jako difrakci vysvětlujeme i některé jevy, při nichž zakřivení trajektorií není na první pohled zřejmé (např. některé případy vedení vln). Vždy jde však o vzájemné působení elektromagnetické vlny a nějakého hmotného objektu s odlišnými hodnotami elektrických parametrů (permitivity, vodivosti, permeability).