Slovník pojmů

Příčně elektromagnetická vlna

Termínem příčně elektromagnetická vlna označujeme vlnu, u níž jsou jak vektor intenzity elektrického pole tak vektor intenzity pole magnetického kolmé na směr šíření. S takovou vlnou se setkáváme např. u koaxiálního vedení (vektory intenzity elektrického pole jsou směrovány radiálně od vnitřního vodiče k vodiči vnějšímu, siločáry magnetického pole tvoří soustředné prstence mezi vnitřním a vnějším vodičem).

Obecně můžeme říci, že příčně elektromagnetické vlny se šíří po vedeních, která sestávají ze dvou nebo více vodičů, jež jsou umístěny v homogenním prostředí. Mikropáskové vedení je sice vedením dvouvodičovým (mikropásek a zemní deska), avšak není splněna podmínka homogenního prostředí (substrát má jiné elektrické parametry než vakuum nad páskem). Jelikož při šíření příčně elektromagnetické vlny by nebyly splněny podmínky na rozhraní dvou dielektrik, musí mít pole vždy podélnou složku.