Slovník pojmůVlnová rovniceVlnová rovnice je diferenciální rovnicí druhého řádu pro vektor intenzity elektrického nebo magnetického pole. Jestliže intenzity pole vlnové rovnici vyhovují, má pole charakter vlnění. Pro intenzitu harmonického elektrického pole má vlnová rovnice tvar V rovnici je ∇ diferenciální operátor (v kartézských souřadnicích ∇f = [∂f/∂x; ∂f/∂y; ∂f/∂z]), E je vektor intenzity elektrického pole, k značí vlnové číslo, ω je úhlový kmitočet harmonické vlny, μ značí permeabilitu prostředí a Jvn je zdrojový (vnucený) proud, který vlnění budí. Pro intenzitu harmonického pole magnetického je vlnová rovnice tvaru obdobného. Homogenní vlnová rovnice má nulovou pravou stranu (tj. nevystupuje v ní zdrojový proud). Homogenní rovnicí můžeme popsat vlnění ve velké vzdálenosti od zdroje, v níž je již vliv zdroje zanedbatelný a v níž je vlna sama zdrojem dalšího vlnění. Zpět
|