Individální projekty MPOA

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
======Vzorkování analogového signálu do MATLABu======
Jan Novotný, UREL, FEKT, VUT v Brně, xnovot97@stud.feec.vutbr.cz
----
=====Úvod=====
Úkolem tohoto projektu je navrhnout dvoukanálový vzorkovač analogového signálu do MATLABu s použitím vývojové desky STM32F429 Discovery kit, na které je osazen mikrokontrolér STM32F429ZIT s jádrem ARM Cortex-M4. Pro A/D převod bude využit vnitřní A/D převodník mikrokontroléru, z převodníku jsou data odebírána pomocí periferie DMA a přenos do PC je řešen pomocí USB, které se chová jako virtuální sériový port. Převod a odeslání dat je spouštěno tlačítkem. V počítači jsou data načtena do programu MATLAB a vykreslena.
----
=====Použité periferie mikrokontroléru=====
Pro realizaci vzorkovače jsou důležité zejména 3 periferie:
  *Vnitřní A/D převodník
  *Kontrolér DMA (//Direct Memory Access//)
  *Periferie USB_OTG
====A/D převodník====
Mikrokontrolér STM32F429ZIT nabízí tři vnitřní 12-bitové analogově-digitální převodníky, z nichž zde jsou využity dva, a to ADC1 a ADC2, každý pro vzorkování jednoho vstupního analogového kanálu. Přenos digitalizovaných dat do paměti je řešen přes DMA pro dosažení co největší rychlosti. Převodníky jsou nastaveny do tzv. Multimode Interleaved módu (prokládaný režim). Ten spočívá v tom, že výstupem každého převodníku jsou 16-bitová slova, ta jsou pak složena do 32-bitového slova, které je posláno přes DMA do paměti. 16-bitová slova jsou do 32-bitového slova organizována tak, že v horních 16 bitů obsahuje data z převodníku ADC2, spodních 16 bitů obsahuje data z převodníku ADC1. Tuto situaci znázorňuje následující obrázek:
{{ :2014:adc-to-matlab:ADC_reg.jpg?650 |Seřazení výstupních registrů A/D převodníků v prokládaném režimu}}
====Kontrolér DMA====
Jedná se o periferii mikrokontroléru, která slouží pro přímý přenos dat (odtud DMA-//Direct Access Memory//) z některé vnější periferie (například UART, A/D převodník, kontrolér pro čtení/zápis do vnější paměti FMC apod.) do paměti nebo zpět, a to celé bez asistence jádra. Jádro tedy může během DMA přenosu vykonávat jinou činnost, navíc přenos je rychlejší a ničím nepřerušovaný.
====Periferie USB_OTG====
Je poslední podstatnou periferií pro vytvořený vzorkovač. Je nastavena do režimu //device// (zařízení) s rychlostí //full-speed//, protože s interní fyzickou vrstvou není rychlost //high-speed// podporována, a po připojení k PC se chová jako virtuální sériový port (//Virtual COM port//) a umožňuje velice snadný sběr dat.
----
=====Blokové schéma zapojení=====
Blokové schéma propojení Discovery kitu (resp. mikrokontroléru) se zdrojem signálu a počítačem je na následujícím obrázku:
{{ :2014:adc-to-matlab:blok_schema.png?650 |Blokové schéma}}
Jak už bylo řečeno, pro realizaci projektu byla použita vývojová deska Discovery kit, jejíž podoba a blokové schéma je na obrázku níže.
{{:2014:adc-to-matlab:discovery_kit.png?250 |Discovery kit}}{{:2014:adc-to-matlab:discovery_blok.png?550 |Blokové schéma Discovery kitu}}
----
=====Vytvořené programy=====
Pro kompletní obsluhu vzorkovače bylo třeba vytvořit dva programy. Jednak to byl program v jazyce C pro použitý mikrokontrolér a za druhé to byl skript v MATLABu pro čtení a vykreslení dat z virtuálního sériového portu.
====Program pro mikrokontrolér====
Program je psán v jazyce C ve vývojovém prostředí [[http://www.emblocks.org/web/77-homepage/24-emblocks-ide-intro|Em::Blocks 2.30]], ale protože nastavování všech periferií, systémů atd. mikrokontrolérů s jádrem ARM je již poměrně komplikované, je velice výhodné použít program [[http://www.st.com/web/en/catalog/tools/PF259242|STM32CubeMX]], který umožňuje jednoduše zvolit a nastavit požadované periferie pouhým výběrem v grafickém rozhraní a následně umožňuje vygenerovat kostru kódu pro zvolené vývojové prostředí na základě knihovny HAL (HAL library), která obsahuje většinu potřebných funkcí.

Jádro programu tvoří funkce ''main()'', ve které je nejprve inicializována knihovna HAL, hodiny a všechny potřebné periferie. Následně se v nekonečné smyčce testuje, zda došlo k externímu přerušení od stisku tlačítka. Pokud ano, spustí se A/D převod a čeká se, až je nastaven příznak indikující konec převodu. Pokud je nastavený odešlou se získaná data přes USB, ale nejprve jsou poslány 4 bajty udávající délku vysílaných dat, což lze s výhodou využít při příjmu dat v programu MATLAB. Následně se vynulují příznaky dokončení převodu a stisku tlačítka. A/D převodníky je pak třeba vypnout, což je nutné pro vynulování všech příznaků v registrech převodníků, které by mohly bránit opětovnému spuštění převodu. Program se pak vrací opět na čekání na stisk tlačítka a celý cyklus se opakuje. Jednotlivé příznaky indikující stisk tlačítka dokončení A/D převodu atd. se nastavují v rámci tzv. callback funkcí. Protože knihovna HAL je postavena tak, že každé přerušení volá svou vlastní callback funkci, kterou si uživatel může editovat dle svých potřeb. Pro vyslání dat přes USB je vytvořena funkce ''VCP_write()'', která musí data vysílat po úsecích maximální délky 64 bajtů, což je dáno maximální velikostí paketu endpointu USB. Vývojový diagram programu pro mikrokontrolér a zdrojové kódy klíčových funkcí ''main()'' a ''VCP_write()'' jsou uvedeny níže.
{{ :2014:adc-to-matlab:vyvojak.png?450 |Blokové schéma programu pro MCU}}
<code c>
int main(void)
{
  /* Reset všech periferií, Inicializace Flash rozhraní and  Systicku. */
  HAL_Init();

  /* Konfigurace hodinového systému */
  SystemClock_Config();

  /* Inicializace nakonfigurovaných periferií */
  MX_GPIO_Init();
  MX_DMA_Init();
  MX_ADC1_Init();
  MX_ADC2_Init();
  MX_USB_DEVICE_Init();

 memset(hodnota, 0xAA, sizeof(hodnota));
 
  /* Nekonečná smyčka */
  while (1)
  {
      while(flag != 1);
      if (HAL_ADCEx_MultiModeStart_DMA(&hadc1, (uint32_t*)hodnota, LENGTH_32) != HAL_OK)
      {
          Error_Handler();
      }

      if (HAL_ADC_Start(&hadc2) != HAL_OK)
      {
          Error_Handler();
      }
      
       HAL_GPIO_WritePin(GPIOG, GPIO_PIN_13, GPIO_PIN_SET);
      while (EndConv != 1);

      if ((EndConv == 1) && (flag == 1))
      {
          int delka = 4*LENGTH_32;
          VCP_write(&delka, 4);

          VCP_write(hodnota, 4*LENGTH_32);

          flag = 0;
          EndConv = 0;
          HAL_ADCEx_MultiModeStop_DMA(&hadc1);
          HAL_ADC_Stop(&hadc2);
       }
  }
}
</code>

<code c>
// funkce pro odeslani dat pres USB virtualni COM port
int VCP_write(const void *pBuffer, int delka)
{
    if (delka > APP_TX_DATA_SIZE)
    {
        int offset;
        for (offset = 0; offset < delka; )
        {
            int todo = MIN(APP_TX_DATA_SIZE,
                           delka - offset);
            int done = VCP_write(((char *)pBuffer) + offset, todo);
            offset += done;
        }
        return delka;
    }

    USBD_CDC_HandleTypeDef *pCDC =
            (USBD_CDC_HandleTypeDef *)hUsbDeviceHS.pClassData;
    while(pCDC->TxState) { } //Čekání na dokončení předchozího přenosu

    USBD_CDC_SetTxBuffer(&hUsbDeviceHS, (uint8_t *)pBuffer, delka);
    if (USBD_CDC_TransmitPacket(&hUsbDeviceHS) != USBD_OK)
        return 0;

    while(pCDC->TxState) { } //Čekej, dokud přenos neskončí
    return delka;
}
</code>
====Program pro MATLAB====
Pro přečtení dat přijatých přes USB do PC a jejich zobrazení byla v MATLABu vytvořena funkce ''Serial_2channel()''. Zdrojový kód funkce je uveden níže:
<code matlab>
function [] = Serial_2channel()
 
clear all; close all; clc;
s = serial('COM5');
set(s, 'InputBufferSize', 150000);
set(s, 'Timeout', 5);
set(s, 'DataBits', 8);
fopen(s);

len_bytes = fread(s,4);
len_data = len_bytes(1) + (2^8)*len_bytes(2) + (2^16)*len_bytes(3) + (2^24)*len_bytes(4);
data = fread(s,len_data);

fclose(s);
delete(s);
clear s;

k=1;
for l=1:2:length(data)
    data_16b(k) = data(l) + 256*data(l+1);
    k = k+1;
end;
length(data_16b)
matrix_16b = reshape(data_16b,2,(length(data_16b)/2));
 
signalI = matrix_16b(1,:);
signalQ = matrix_16b(2,:);

signalQ = signalQ*3/(2^12);
tQ = 0:(1/2.4e6):((length(signalQ)-1)/2.4e6);
 
signalI = signalI*3/(2^12);
tI = 0:(1/2.4e6):((length(signalI)-1)/2.4e6);

figure(1);
subplot(2,1,1);
plot(tI, signalI);
title('Napětí na soufázovém vstupu'); 
xlabel('Čas[s]','FontSize', 14);
ylabel('Napětí[V]','FontSize', 14);
 
subplot(2,1,2);
plot(tQ, signalQ);
title('Napětí na kvadraturním vstupu'); 
xlabel('Čas[s]', 'FontSize', 14);
ylabel('Napětí[V]', 'FontSize', 14);
</code>

Funkce nejprve vyčistí pracovní plochu programu MATLAB, vytvoří spojení s příslušným sériovým portem (zde COM5), nastaví parametry přenosu, tj. velikost vstupního zásobníku pro přijatá data, čas, po kterém je spojení automaticky uzavřeno a počet bitů každého přijatého znaku (čísla). Poté jsou z portu přečteny 4 bajty udávající délku přijatých dat v bajtech. Délka je pak z hodnot těchto čtyř bajtů vypočtena. Následně jsou samotná data ze sériového portu načtena do proměnné ''data'' a spojení je ukončeno a zrušeno. Z této proměnné obsahující osmibitová data je pak vytvořena nová proměnná ''data_16b'', ve které jsou osmibitová data sdružena po dvojicích do 16-bitových slov. Proměnná ''data_16b'' je pak zpracována tak, aby se od sebe oddělily oba kanály, a to změnou na dvouřádkovou matici, kde první řádek obsahuje liché pozice a druhý řádek sudé pozice původní proměnné. Tento poměrně komplikovaný postup je nutný, protože navzorkovaná data jsou přes USB posílána po bajtech a to tak, že první 2 bajty představují jeden kanál, druhé 2 bajty druhý kanál atd. Tuto situaci naznačuje níže uvedený obrázek. Na závěr funkce už následuje pouze vytvoření časové osy a vykreslení obou kanálů, před kterým je ještě proveden přepočet velikostí vzorků na okamžitá napětí.
{{ :2014:adc-to-matlab:usb_razeni.png?650 |Formát odesílání dat přes USB do počítače}}
----
=====Výsledky=====
Výsledné průběhy napětí obou kanálů vzorkovače zobrazené v MATLABu jsou na obrázku níže, přičemž pro otestování funkčnosti byly použity dva harmonické signály se stejnosměrnou složkou 1,65V (je třeba si uvědomit, že A/D převodník mikrokontroléru může pracovat s napětími v rozsahu 0V až 3,3V, proto je vhodné nastavit stejnosměrnou složku tak, aby rozkmit signálu mohl být stejný nad i pod tuto stejnosměrnou složku) a amplitudou 1V, takže jejich úrovně se pohybují v rozsahu cca 0,65V až 2,65V. Kmitočty sinusových průběhů jsou 1kHz a 500Hz. Popis průběhů jako napětí na soufázovém a kvadraturním vstupu je dán tím, že vzorkovač má být použit jako součást diplomové práce zabývající se zpracováním signálu UHF RFID čtečky.
{{ :2014:adc-to-matlab:vysledky.png?650 |Výsledné průběhy získané vzorkovačem a vykreslené v programu MATLAB}}
Na následující fotografii je v hrubých rysech vidět propojení desky Discovery kit s počítačem a dvěma generátory signálu. Černý vodič přivádí signál na vstup kanálu č. 2 a červený vodič na vstup kanálu č.1. Přpojení k počítači je realizováno dvěma USB kabely, jeden slouží pro připojení programovacího rozhraní a druhý pro přenos dat do počítače.
{{ :2014:adc-to-matlab:pracoviste2.jpg?750 |Meřicí pracoviště}}
Na následujícím videu lze vidět navzorkování signálu. Nejprve se v MATLABu spustí funkce ''Serial_2channel()'' a pak se na Discovery kitu stiskne modré tlačítko, čímž se provede navzorkování a odeslání dat. Průběh se pak objeví v grafu v MATLABu.
----
=====Závěr=====
Celkově je možno říci, že zadání se podařilo splnit. Vznikl dvoukanálový vzorkovač, který by teoreticky mohl být schopen vzorkovat signály až do kmitočtu 1MHz (A/D převodníky vzorkují s rychlostí 2,4 milionu vzorků za sekundu). Prakticky bude tato hodnota zřejmě nižší, ale vzhledem k určení vzorkovače by postačovala schopnost vzorkovat signály do kmitočtu 640kHz. Předností vzorkovače je využití periferie DMA, což celý proces přenosu zrychluje. Přenos navzorkovaných dat do PC také funguje velmi dobře, z tohoto hlediska by však bylo ještě dobré vylepšit některé části programu v MATLABu, které se však týkají spíše čistoty kódu než jeho funkčnosti.
Individální projekty MPOA

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
