Historie radioklubu OK2KOJ

Radioklub OK2KOJ vznikl koncem 50. let minulého století na půdě VUT v Brně z iniciativy tehdejších studentů a zaměstnanců VUT. Prudký vzestup radioklubu v jeho začátcích nejlépe dokladuje asi 10 popsaných staničních deníků s několika tisíci spojení ze začátku 60. let a přibližně 20 diplomů ze závodů za umístění na předních místech.

Založení kolektivky (1958–1960)

Ke vzniku kolektivky přispěla reorganizace Vojenské technické akademie A. Zápotockého v roce 1958, kdy část jejích studentů přešla dostudovat na nově obnovené VUT v Brně. Mezi nimi byli i budoucí zakladatelé klubu – František Kovářík (OK2CR, později OK1CR), Mojmír Lazar (OK2BCR), Dušan Marek (OK2XZ) a Jaroslav Kadlčák (OK1BB), z nichž poslední tři přišli na VUT z Poděbrad. Kontakt s brněnskou radioamatérskou komunitou navázali přes tehdejší radioklub OK2KBR na ulici Kpt. Jaroše, jehož vedoucí osobností byl Bohuslav Borovička, OK2BX (nar. 1912, koncese od 1936). Borovička v létě 1959 uspořádal na Běleckém mlýně u Prostějova soustředění pro operátory a rychlotelegrafisty, kde budoucí zakladatelé klubu složili operátorské zkoušky.

Kolektivka získala prostory na konci chodby na Barvičově 85, dříve užívané fakultou stavební. Elektroinstalaci a zabezpečení místnosti provedli sami studenti pod vedením Mojmíra Lazara, vyučeného elektrikáře. Se založením pomohl i doc. Jan Žižka, OK2WBW, který na VUT tehdy jako jeden z mála disponoval koncesí – stejný Jan Žižka zůstal oporou klubu i v následujících desetiletích (viz níže). Protože žádný ze zakládajících studentů zatím neměl vlastní koncesi, formálním vedoucím kolektivky se stal František Frýbert, OK2LS, zaměstnanec Ministerstva vnitra.

Prvním vybavením stanice byla anténa typu Windom, přijímač Lambda IV a vysílač 10 W zapojený jako ECO-PA podle tehdejší příručky Amatérská radiotechnika I. Později byly doplněny výkonnější parostroje s koncovými elektronkami RL12P35 nebo RL12P50. Mezi první členy kolektivky patřili mimo jiné Boris Magnusek (OK2BFO), Stanislav Kuchyňa (OK2KR), Zdeněk Kašek (OK2BFS), Věra Kašková (OK2BSF), Viktor Chodura (OK2WHG) a Jan Babinec (OK2BGL/OK3BGL).

Zdroj informací o založení kolektivky: vzpomínky Ing. Františka Kováříka, OK1CR (OK2CR), jednoho ze zakladatelů radioklubu, sepsané v lednu 2010.

Kdy byl radioklub založen?

Pátrání proběhlo v dobových staničních a technických denících, které byly pro klubovou stanici od počátku vedeny velmi pečlivě. Bohužel první staniční deník se nedochoval, nalezen ale byl druhý v pořadí, datovaný od 19. 10. 1960. Poslední zápis říká, že byl popsán 1. 2. 1961 a „Od začátku existence kolektivky bylo navázáno 2350 spojení. To je za 9 měsíců.“ Z toho tedy vyplývá, že značka radioklubu OK2KOJ vznikla v květnu 1960. Tento odhad podporuje i skutečnost, že jeden ze zakladatelů, František Kovářík, obdržel svou vlastní stanici OK2CR 1. června 1960 – koncese klubu tedy zřejmě vznikla na jaře téhož roku.

  

Radiový orientační běh a sportovní úspěchy

V 70. a 80. letech byl RK OK2KOJ dlouhá léta základnou špičkových sportovců v radiovém orientačním běhu a v celorepublikovém měřítku se střídal zejména s pražskou základnou ROB na předních místech v celostátních soutěžích. Hlavními iniciátory byli Pavel Přikryl, OK2BCM (ex OL6AUE), a Jiří Mareček, OK2BWN, který absolvoval VUT v roce 1984. Výsledkem bylo dosažení do té doby historického úspěchu – zlaté medaile a titulu mistra světa na IV. mistrovství světa v ROB ve švýcarském Beatenbergu v roce 1988, který v konkurenci závodníků z 18 zemí získal za RK OK2KOJ tehdejší student VUT Petr Kopor. Tento úspěch měl v té době značnou publicitu (viz články v AR 1988/12, AR 1989/1), a to nejen u nás.

V té době zde ještě působili někteří ze zakládajících členů, např. prof. Jan Žižka, OK2WBW, který obětavě zajišťoval podmínky pro existenci RK – vysílalo se mnoho let na jím zapůjčené zařízení a jím věnovaná mapa Brna se zakreslenými souřadnicemi visí v místnosti RK dodnes. Radioklubem OK2KOJ prošlo za dobu jeho existence několik stovek lidí, převážně studentů, mnohým umožnil získání povolení pro amatérské vysílání, a proto byl a je nejen v ČR a SR velmi známý.

Zánik Svazarmu a nová právní subjektivita

Do roku 1990 spadal RK OK2KOJ pod organizaci Svazarmu, která působila i na VUT a která jej částečně podporovala. Po ukončení činnosti Svazarmu většina radioklubů v Brně v důsledku nedostatku finančních prostředků přišla o stávající prostory a zanikla nebo pouze „drží značku“. Rovněž se v té době projevil obecný pokles zájmu o zájmovou nevýdělečnou činnost, zejména u mladších lidí. V Brně přežily a zůstaly z 11 jen asi tři fungující RK, jedním z nich je i OK2KOJ.

Po zániku Svazarmu bylo z legislativních důvodů nutno získat právní subjektivitu, aby bylo možné převést skromný majetek, který na RK po Svazarmu zbyl. Proto RK nejdříve získal delegovanou právní subjektivitu jako člen SMSR (Svaz moravsko-slezských radioamatérů), později jeho vedení požádalo o vlastní právní subjektivitu pod názvem „Radioklub OK2KOJ při VUT Brno“. Po roce 1990 se skupina ROB v Brně od RK OK2KOJ z finančních a organizačních důvodů oddělila a spolupracovala s jinými sponzory.

Činnost RK při VUT je ve srovnání s jinými RK velmi specifická – zapojují se převážně studenti, z velké části mimobrněnští, kteří po absolvování VUT opustí Brno, a proto je třeba neustále vychovávat nové zájemce. Po roce 1990 se proto projevil i pokles počtu členů RK OK2KOJ. Byl způsoben výpadkem kurzů pro nové operátory v důsledku neujasněnosti budoucí existence radioklubu (zánik Svazarmu na VUT a tím ztráta finanční podpory pro RK) a dlouhodobými nejasnostmi kolem nových legislativních podmínek pro nevýdělečné organizace a amatérské vysílání.

Packet radio a novodobý rozvoj

Zlomovým rokem v činnosti radioklubu byl rok 1995, kdy se RK OK2KOJ stal centrem nově se rozvíjejícího digitálního provozu – packet radia. V prostorách radioklubu vznikl uzel sítě PR a několik uživatelských vstupů, což profilovalo další činnost radioklubu. V té době radioklubem prošli i autoři bestselleru Packet radio od A skoro až do Z – Ing. Pavel Lajšner, OK2UCX, a Ing. Radek Václavík, OK2XDX. Za zmínku stojí i umístění prvního (a patrně jediného) českého aplinku OK0PBR, který byl později konvertován na FBB mailbox; jeho provozovatelem je Ing. Dalibor Berka, OK2PEN, též člen RK OK2KOJ.

Radioklub OK2KOJ měl v posledních 20 letech průměrně 40 členů. Není bez zajímavosti, že některých kurzů v RK se zúčastnili i žáci ZŠ a SŠ, z nichž většina se později stala absolventy VUT a část z nich pracuje v RK dodnes. Koncem 90. let došlo opět k nárůstu a stabilizaci členské základny. Každoročně zde probíhal kurz pro přípravu ke zkouškám pro získání individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů amatérské radiokomunikační služby (radioamatérské oprávnění).

Současnost

Radioklub OK2KOJ v současné době představuje jeden z mála rozvíjejících se RK v Brně. Aktivně se účastní VKV závodů na pásmech 2m, 70cm a 23cm, kde je nedílnou součástí výjezd na kopec (nejčastěji v okolí Brna). Tradiční se stala také účast na závodech Alpe Adria, která vnáší do závodění prvek vysokohorské turistiky, protože se každoročně snažíme o zdolání horských velikánů za účelem vysílání. V oblasti KV je povinností účast v závodech CQ WPX a CQ WW, kdy využíváme klubovnu radioklubu.

Závody Alpe Adria (k vysílání patří i výlety bez vybavení ;-))
Subregionální závod (Jirka OK2JEY na pracovišti 70cm a 23cm)
KV závody z klubovny RK (Franta OK2OP)
Bastlení všeho druhu

Činnost RK:

• konstrukce a úpravy přijímacích a vysílacích zařízení
• práce s počítači (zejména PC) v součinnosti s vysílacím zařízením
• konstrukce a měření anténních systémů
• provoz na amatérských pásmech (telegraficky, fone FM a SSB, packet radio)
• kurzy pro operátory jako příprava ke zkouškám na ČTÚ
• absolvování radioamatérských závodů